Proč právě operátorky?
Nejvýznamnější přínos má projekt pro cílovou skupinu, kterou tvoří operátorky linky tísňového volání 155. Práce operátorek zdravotnické tísňové linky je již dlouhodobě hodnocena jako extrémně psychicky náročná, nárazová, vysoce odpovědná. Operátorky, které jsou “hlavou” záchranného systému, zůstávají přitom skryté v pozadí zrakům i zájmu veřejnosti laické a částečně i odborné. Jejich práce přitom zdaleka nespočívá v pouhém vysílání výjezdových skupin záchranné služby na místo události, ale zahrnuje i těžko představitelné rozhodovací a logistické úkoly a leckdy extrémně náročnou komunikaci se zmatenými, dezorientovanými nebo agresivními volajícími. Bez nadsázky můžeme říci, že za každou úspěšnou záchrannou akcí se skrývá sice neviditelná, ale nezbytná podpora operačního střediska a konkrétních operátorek.
Operátorky se ve své každodenní praxi stále častěji setkávají se situacemi, při jejichž řešení se necítí jistě: jejich zákonem předepsané zdravotnické vzdělání specializované na intenzivní péči jim neposkytuje dostatečný znalostní základ pro situace, kdy volajícho nejenže nevidí, nemohou ho standardním způsobem vyšetřit, dotknout se ho, sledovat jeho reakce, ale leckdy není tíseň volajícího způsobena primárně zdravotnickým problémem.
Mezi tyto situace se řadí zejména hovory se sociální tématikou, tj. tísňové stavy vázané na sociální status volajícího (včetně kriminálního, psychiatrického nebo abusivního jednání) a tísňové stavy sociálního rázu indukované sekundárně (úmrtí živitele rodiny, zneužívání nebo domácí násilí). Specifickými situacemi jsou případy život ohrožujících stavů, kdy je život zachraňující pomoc možné realizovat prostřednictvím instruovaného volajícího, s využitím takzvané telefonicky asistované neodkladné resuscitace (TANR).

Vytvoření a akreditace kurzu dalšího profesního vzdělávání poskytne operátorkám možnost získat specifické vzdělání právě v oblastech, které se úzce dotýkají řešení zmíněných problematických situací. Kromě specifických znalostí z oblasti psychologie, sociální práce, krizové intervence, psychologických metod řízení rozhovoru či asistované resuscitace jim kurz zprostředkuje nově i další komunikační a podpůrné kompetence, které umožní operátorkám plně využít nových informačních a komunikačních technologií pro svou práci a přispěje tak i k rozvoji a udržení jejich klíčových kompetencí. Po absolvování kurzu budou operátorky schopny rychleji a účinněji reagovat na typy výzev, které doposud nedokázaly adekvátně zpracovat.
Velký přínos projektu spočívá také v pozitivním dopadu na psychickou stránku práce operátorek, která představuje extrémní psychickou zátěž s vysokým rizikem syndromu vyhoření, a projekt tudíž má logické výstupy v lepším vnímání smyslu a hodnoty své vlastní práce ze strany operátorek a v pozitivním sebehodnocení profesionálního výkonu. Přínos projektu pro vzdělávací instituci Krajského školícího a výcvikového střediska Územního střediska záchranné služby Středočeského kraje spočívá také ve vytvoření „měkké“ infrastruktury, která bude využitelná i dalšími složkami Integrovaného záchranného systému, popřípadě i jinými subjekty poskytujícími telefonickou intervenci.